Takzvaný „syndrom podvodníka“ asi všichni známe. Jedná se o situaci, kdy o sobě i velmi schopný člověk pochybuje a připadá mu, že se do zodpovědné nebo třeba i manažerské pozice dostal jaksi omylem. „Dunningův–Krugerův efekt“ je jakýmsi opakem tohoto syndromu. Může jím trpět víceméně každý a může mít velmi negativní dopad na efektivitu práce daného jedince, ale i na výsledky celého týmu. V dnešním článku se proto podíváme, co je to „Dunningův–Krugerův efekt“, a řekneme si, jak poznat kolegu nebo podřízeného, který tímto jevem trpí.

Dunningův–Krugerův efekt

Jak uvádí The Muse, tento jev popsali v roce 1999 David Dunning a Justin Kruger. A popisuje poměrně častou situaci, kdy lidé s nízkými dovednostmi přeceňují své schopnosti. Důvodem je fakt, že jim chybí vhled do toho, co vlastně neví. Tito lidé, byť nemají v dané oblasti žádné výjimečné dovednostmi, hýří sebevědomím a sami sebe považují za neomylné. Důsledkem takového chování pak ale mohou být konflikty v týmu, špatná rozhodnutí, přeceněné schopnosti a nezvládnuté úkoly.

Jak poznat, že váš podřízený tímto syndromem trpí?

Mít v týmu podřízeného s Dunningovým–Krugerovým efektem může vést k dlouhodobým problémům. Dotyčný nepřijímá konstruktivní kritiku, přeceňuje své schopnosti a často poškožuje práci celého týmu.

Zde je několik signálů, které vám napoví, že se Dunningův–Krugerův efekt týká některého ze členů vašeho týmu:

• Podřízený dělá často špatná rozhodnutí. Lidé s Dunningovým–Krugerovým efektem často dělají špatná rozhodnutí, protože přeceňují své znalosti a rozhodovací schopnosti. Mnohdy také rozhodují o věcech, k nimž nemají autoritu, nebo nevyhledávájí schválení nadřízeného.
• Přehnané sebevědomí. Dotyčný pracovník má typicky vysoké sebevědomí, přestože jeho schopnosti a výsledky tomu objektivně neodpovídají.
• Neschopnost přijímat zpětnou vazbu. Člověk s Dunningovým–Krugerovým efektem má za to, že vše dělá správně, a proto nepřijímá ani konstruktivní kritiku, ani žádnou jinou zpětnou vazbu od svého okolí.
• Neochota spolupracovat s ostatními členy týmu. Všechny výše zmíněné neduhy pak vedou k tomu, že pracovník zkrátka neumí pracovat v týmu a chybí mu schopnost s kolegy konstruktivně komunikovat.

Pokud u některého z podřízených tento efekt odhalíte, musíte situaci ihned řešit. Začněte tím, že si s daným pracovníkem promluvíte a zjistíte, jak situaci vnímá. Pokud byste totiž tento problém neřešili, může se vám postupně rozvrátit celý tým.

-mm-

The opposite of imposter syndrome: the Dunning–Kruger effect and how to recognise it in subordinates

Most of us are familiar with so-called imposter syndrome: it refers to a situation in which even a highly capable individual doubts themselves and feels like they have reached a responsible or managerial position by accident. The Dunning–Kruger effect is, in many ways, the opposite of this phenomenon. It can affect almost anyone and may have a significantly negative impact on both an individual’s work effectiveness and the overall performance of the team. This article explores what the Dunning–Kruger effect is, and how to identify a colleague or subordinate who may be affected by it.

Dunning–Kruger effect

As The Muse states, this effect was first described in 1999 by David Dunning and Justin Kruger. It characterises a fairly common situation in which individuals with limited skills overestimate their abilities. The root cause is their lack of insight into what they do not know. These individuals, although not particularly skilled in the given area, exhibit a high level of confidence and consider themselves to be nearly infallible. This behaviour might lead to team conflicts, poor decision-making, overestimated competencies, and unmet responsibilities.

How to recognise a subordinate who is affected by it

Having a subordinate with the Dunning–Kruger effect in your team can result in long-term challenges. Such an employee does not accept constructive criticism, overvalues their own abilities, and often disrupts the team’s work.

Here are some warning signs that may indicate the presence of the Dunning–Kruger effect in a team member:

• Often making poor decisions. Individuals affected by the Dunning–Kruger effect frequently make poor choices because they overrate their knowledge and decision-making abilities. They may also make decisions on matters beyond their authority or fail to seek approval from their supervisors.
• Excessive self-confidence. The employee typically exhibits high self-confidence, even though their actual competencies and results do not objectively support it.
• Inability to accept feedback. Someone with Dunning–Kruger effect believes they are doing everything correctly and therefore does not accept constructive criticism or any form of feedback from people around them.
• Unwillingness to collaborate with other team members. All the issues mentioned above lead to an inability to work effectively in a team, and a lack of capacity for constructive communication with colleagues.

If you identify this effect in one of your subordinates, it is essential to address the situation immediately. Begin by having a conversation with the employee to understand their perspective. Leaving the problem unresolved could gradually destabilise the entire team.

-mm-