Automating knowledge work can save time while reducing opportunities to develop one’s own judgment. If employees accept ready-made answers without checking assumptions, they may gradually lose the ability to recognize unusual situations and errors. Researchers at INSEAD therefore recommend designing AI use so that it supports critical thinking rather than merely producing results faster.
Offloading a demanding cognitive task to an external tool is not new. Generative AI, however, makes it possible to delegate much more complex activities: analyzing a problem, constructing an argument, proposing a strategy or searching for a solution. Authors from INSEAD, ESSEC and Nova School of Business and Economics warn that regular “cognitive offloading” can weaken critical thinking, contextual expertise and the ability to make independent decisions in more complex tasks.
The risk is not only that the system gives a wrong answer. Even a correct output can reduce the amount of thinking the employee performs while solving the problem. If an expert repeatedly arrives only at a finished proposal, they lose part of the experience that comes from formulating hypotheses, comparing alternatives and looking for contradictions.
The authors use the experience of the design company With Company. Two teams worked on the same branding problem. One worked more traditionally, while the other relied heavily on AI. The AI team produced almost 1,700 visual concepts and greatly expanded the number of possibilities. The human team created fewer variants, but its proposals had a more coherent story and stronger context from the start. In the end, its work was selected. The lesson is not that the human team “beat” AI, but that the two approaches displayed different strengths.
A company therefore does not have to choose between banning the technology and fully automating the work. One option is a parallel process. The person first creates their own solution and AI then offers additional alternatives. The difference between the two outputs becomes a source of learning.
The second area is the user interface itself. A conventional conversational system often produces ever more blocks of text that the user then simplifies and reformulates. The authors point to an alternative design: the system can display source data, competing evidence and contradictions in a way that forces the person to actively assess the options rather than passively accept a summary.
Specialized mathematical tools provide an example. They do not merely give researchers a final answer but help them develop the working process, verify proofs and search for errors.
For management, this creates an important productivity question. If a company rewards only speed of completion, it creates an incentive to offload as much thinking as possible to AI. In expert roles, however, it is also necessary to monitor the quality of explanation, the ability to work without the tool and the diversity of approaches.
The point is not to protect an old way of working. It is to design the use of AI so that it increases people’s capabilities rather than gradually removing the activities through which expert judgment is formed.
KEY TERMS
- Cognitive offloading: Transferring demanding cognitive activity to an external tool.
- Expert judgment: The ability to interpret a situation on the basis of knowledge, experience and context.
- Cognitive homogeneity: A reduction in the diversity of ideas and approaches.
- Parallel problem-solving: Independent work on a problem by a person and by AI followed by comparison of the results.
Umělá inteligence může oslabovat odborný úsudek. Firmy by měly zachovat prostor pro samostatné přemýšlení
Automatizace odborné práce může přinášet časové úspory, ale současně omezovat příležitosti k rozvoji vlastního úsudku. Pokud zaměstnanci přebírají hotové odpovědi bez ověřování předpokladů, postupně ztrácejí schopnost rozpoznávat neobvyklé situace a chyby. Výzkumníci INSEAD proto doporučují navrhovat využití AI tak, aby podporovalo kritické myšlení, nikoli pouze rychlou tvorbu výsledků.
Přenesení náročného myšlenkového úkolu na externí nástroj není nový jev. Generativní AI však umožňuje delegovat podstatně složitější činnosti: analýzu problému, vytvoření argumentace, návrh strategie nebo hledání řešení. Autoři z INSEAD, ESSEC a Nova School of Business and Economics upozorňují, že pravidelné „kognitivní odkládání“ může při složitějších úkolech oslabovat kritické myšlení, kontextovou odbornost i schopnost samostatně rozhodovat.
Rizikem není pouze nesprávná odpověď systému. I správný výstup může snižovat množství přemýšlení, které pracovník při řešení problému vykoná. Pokud se odborník opakovaně dostává až k hotovému návrhu, přichází o část zkušenosti vznikající právě při formulování hypotéz, porovnávání alternativ a hledání rozporů.
Autoři používají zkušenost designové společnosti With Company. Dva týmy řešily stejný problém se značkou. Jeden pracoval tradičněji, druhý silně využíval AI. Tým s AI vytvořil téměř 1 700 obrazových návrhů a výrazně rozšířil množství možností. Lidský tým vytvořil méně variant, ale jeho návrhy měly od počátku soudržnější příběh a silnější kontext. Nakonec byla vybrána jeho práce. Poučení není v tom, že člověk „porazil“ AI, ale že obě cesty vykázaly rozdílné silné stránky.
Firma proto nemusí volit mezi zákazem technologie a úplnou automatizací. Jednou z možností je paralelní postup. Člověk nejprve vytvoří vlastní řešení a AI následně nabídne další alternativy. Rozdíl mezi oběma výstupy se stává zdrojem učení.
Druhou oblastí je samotné uživatelské rozhraní. Běžný konverzační systém často vytváří stále další bloky textu, které uživatel zjednodušuje a přeformulovává. Autoři upozorňují na alternativní návrh: systém může ukazovat zdrojová data, konkurenční důkazy a rozpory tak, aby člověka nutil aktivně posuzovat možnosti místo pasivního přijímání shrnutí.
Příkladem jsou specializované nástroje pro matematiku, které výzkumníkům nepodávají pouze konečnou odpověď, ale pomáhají rozvíjet pracovní postup, ověřovat důkazy a hledat chyby.
Pro management z toho vyplývá důležitá otázka produktivity. Pokud firma odměňuje pouze rychlost dokončení práce, vytváří pobídku k maximálnímu přenášení myšlení na AI. U odborných rolí je však třeba sledovat také kvalitu vysvětlení, schopnost pracovat bez nástroje a různorodost přístupů.
Smyslem není chránit starý způsob práce. Jde o to navrhnout používání AI tak, aby zvyšovalo schopnosti lidí, místo aby je postupně zbavovalo činností, na nichž se odborný úsudek vytváří.
KLÍČOVÉ POJMY
- Kognitivní odkládání: Přenesení náročné myšlenkové činnosti na externí nástroj.
- Odborný úsudek: Schopnost interpretovat situaci na základě znalostí, zkušeností a kontextu.
- Myšlenková homogenita: Snižování rozmanitosti nápadů a přístupů.
- Paralelní řešení: Nezávislé zpracování problému člověkem a AI s následným porovnáním výsledků.
