Strategické plánování obvykle řeší cíle, priority, konkurenci a rozdělení zdrojů. Méně pozornosti věnuje přesvědčením, podle nichž zaměstnanci skutečně rozhodují. Pokud firma například oficiálně podporuje spolupráci, ale odměňuje pouze výsledky jednotlivých oddělení, strategie se do praxe nepromítne. Vedení proto musí odhalit také neformální pravidla, která každodenní chování ovlivňují.
