1. ledna 2016 začne platit novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která do českého práva zapracovává nové právní předpisy Evropské unie. Tato rozsáhlá novela, která vyšla v září ve Sbírce zákonů pod číslem 221/2015 Sb., přináší největší změny v účetnictví od roku 2003. Hlavní změny se týkají kategorizace účetních jednotek a konsolidačních skupin. Novela dále znovu zavádí institut jednoduchého účetnictví a také povinnost sestavovat zprávu o platbách vládám.
V první části článku se zaměříme na kategorie účetních jednotek a skupin účetních jednotek.
Kategorie účetních jednotek
Účetní jednotky budou nově zařazeny do jedné ze čtyř kategorií – mikro, malá, střední a velká. Zařazení se bude řídit tím, zda jednotka k rozvahovému dni překročí alespoň dvě ze tří stanovených kritérií: hodnotu aktiv, výši čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců.
§ 1b zákona o účetnictví uvádí:
(1) Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
(2) Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(3) Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(4) Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.
(5) Za velkou účetní jednotku se vždy považuje
a) subjekt veřejného zájmu,
b) vybraná účetní jednotka.
Jednotlivé kategorie účetních jednotek mají stanovená odlišná pravidla pro vedení účetnictví v plném či zjednodušeném rozsahu, povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Platí také rozdílná pravidla pro povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, sestavovat výroční zprávu a zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Kategorie skupin účetních jednotek
Kategorizaci účetních jednotek doplňuje kategorizace skupin účetních jednotek. Zařazení do skupin se opět řídí tím, zda skupina k rozvahovému dni překročí hraniční hodnoty alespoň dvou ze tří stanovených kritérií: hodnoty aktiv, výše čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. Zákon nově rozlišuje malou, střední a velkou skupinu účetních jednotek.
§ 1c zákona o účetnictví uvádí:
(1) Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,
b) čistý obrat 200 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
(2) Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,
b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,
c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
(3) Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2.
Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu. Definice subjektu veřejného zájmu (§ 1a) se nově přesouvá právě do zákona o účetnictví (dříve byla součástí zákona o auditorech).
-kk-