Současná podoba provádění praxí na vysokých školách zejména technického zaměření je v naprosté většině případů nedostatečná, nevyhovující. Praxe svým rozsahem v řádu jednotek týdnů sklouzává k formalizmu, kdy obě strany – student i podnik jsou rádi, „že to mají za sebou“ bez dalších komplikací.
