I nadále přetrvávaly regionální rozdíly ve výši mezd. Nad celostátním průměrem byly loni mzdy pouze v Praze a ve Středočeském kraji. V Praze dosáhla průměrná mzda 62.723 korun, ve Středočeském kraji 49.539 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde byl průměr 42.049 korun. Podle vládních dokumentů ženy v ČR vydělávají ve firmách na stejných pozicích za srovnatelnou práci průměrně o desetinu méně než muži a ve veřejném sektoru o pět procent. Předpis EU z května 2023 má v unijních státech takzvaný Gender Pay Gap neboli výdělkovou propast řešit. Opatření se mají do praxe zavést do 7. června, jinak hrozí pokuty.
Podle Juchelky se zaměstnavatelé nebudou moci uchazečů o práci ptát na jejich předchozí výdělky. Budou zájemcům o místo muset předem sdělit minimální výši odměny. Ta by se měla stanovit podle "objektivních a nediskriminačních" kritérií, jako jsou složitost, odpovědnost či namáhavost práce, uvedl ministr. Údaje o výdělcích se budou sbírat. Velké firmy a instituce by je měly hlásit od roku 2028, menší postupně později. Pokud by rozdíl odměn žen a mužů za stejnou činnost činil přes pět procent, zaměstnavatelé by museli stav napravit.
Ministerstvo podle svého šéfa spolupracovalo na novele zákoníku se zaměstnavateli. Jednalo i s odbory. S nimi nemá úplnou shodu, řekl Juchelka. Odborářské podněty se případně zohlední při vypořádávání připomínek k normě. Minimální pracovní podmínky při práci přes digitální platformy podle směrnice EU má Česko nastavit do 2. prosince. Mělo na to více než dva roky. Podle Juchelky bude nutné v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů uvést, že se jedná o platformovou práci. Stát tak bude mít evidenci platforem. Novela zákoníku podle Juchelky upřesní definici závislé práce, tedy zaměstnání. Změnit by se měla i definice nelegální práce
Komentář Michala Španěla (JenPráce.cz)
Ministerstvo práce a sociálních věcí deklarovalo, že novela zákoníku práce transponující evropskou směrnici o transparentním odměňování bude minimalistická – tedy přesně v rozsahu unijních požadavků, bez přidávání přísnějších národních pravidel. Z pohledu našeho portálu tento přístup vítáme. Ne proto, že by transparentnost odměňování nebyla důležitá – naopak. Ale proto, že dobře cílená regulace je lepší než ambiciózní zákon, který zatíží trh práce tam, kde to nepřinese reálný přínos.
Směrnice EU 2023/970 přináší několik zásadních změn: povinnost uvést mzdové rozpětí už v pracovním inzerátu nebo nejpozději před pohovorem, zákaz ptát se uchazečů na historii jejich výdělků, právo zaměstnance zjistit průměrnou odměnu v jeho pracovní kategorii podle pohlaví a také povinný reporting gender pay gapu. Ten se bude týkat firem s 250 a více zaměstnanci od roku 2027, podniků se 150 zaměstnanci rovněž od roku 2027 a firem nad 100 zaměstnanců od roku 2031. Jde o nástroje, které mohou zvýšit informovanost kandidátů i viditelnost mzdových rozdílů.
Právě informace o mzdovém rozpětí považujeme za jednu z nejpraktičtějších částí celé směrnice. Podle dostupných informací ji vláda chce implementovat formou povinnosti uvést minimální výši odměny, což je krok správným směrem. Otázkou zůstává horní hranice rozpětí. Kandidát, který má alespoň základní informaci o mzdě už na začátku, může snadněji posoudit, zda pro něj pozice dává ekonomický smysl. Předejde se tak situacím, kdy se o odměně začne mluvit až ve chvíli, kdy už obě strany investovaly do výběrového řízení zbytečně mnoho času.
Praxe navíc ukazuje, že transparentnost může pomoci i zaměstnavatelům. Naše interní data naznačují, že inzeráty s uvedeným mzdovým rozmezím získávají až o 50 % více reakcí než ty, které jej neobsahují. Transparentnější nábor tak může zlepšit kvalitu reakcí a pomoci firmám oslovit relevantnější kandidáty.
Správný přístup k transparentnosti odměňování není ten nejpodrobnější, ale ten nejlépe vymahatelný. Minimalistická transpozice by měla přinést jasně formulovaná práva pro zaměstnance i kontrolní orgány. Jejich skutečný dopad však ukáže až finální podoba novely, která má být předložena v dubnu. Je ale potřeba zůstat opatrný. Návrh zatím nebyl zveřejněn a i deklarovaná minimalistická transpozice může během legislativního procesu projít pozměňovacími návrhy. Finální podoba zákona se proto může od současných očekávání ještě lišit.